logo

O mně

 

dsc_0159Pro fotografování jsem se nadchla natolik, že si bez foťáku  nedokážu představit svůj den. Focení proto neberu jako práci, ale život, který si  užívám naplno.  Přesně tak se snažím, aby vypadaly i mé výsledné záběry. Mým nejoblíbenějším odvětvím se stala reportážní fotografie… neopakovatelné akce, momenty a emoce. Nadčasové snímky, ke kterým se budete vždy rádi vracet.  Zvraty a situace, měnící se mnohdy z minuty na minutu. Nekonečné množství úhlů pohledu, které se se svým objektivem snažím zachytit ve všech možných i nemožných polohách. Díky párty a koncertům, kde jsem začínala, jsem se skvěle naučila zvládat všechny (ne)světelné náročné podmínky. Proto u mě nečekejte výmluvy na světlo, rychlý pohyb, málo místa a hluk. V současné době působím jako fotografka Masarykovy univerzity, kde jsem poznala spoustu zajímavých osobností při portrétování do měsíčníku MUNI.  Nadcházející sezonu je mým cílem především svatební fotografování, kde se prolíná  reportážní a portrétní fotografie. Protože mám 3 malé sourozence, vytvořila jsem si hodně blízký  vztah k dětem a rodinným fotografiím, které  fotím moc ráda, ať už venku, v přírodě nebo pohodlí ateliéru.  Naopak když je venku zima a nekoná se žádné svatební ani jiné focení, ráda pro zpestření zpracuji  i produktové fotografie k propagaci vašich výrobků a služeb. Rozmanitost je právě to, co mě na téhle nikdy práci nepřestane bavit a naplňovat.

 

 

 

Jak to všechno začalo..

sg102017finFotografii a propagační výtvarnictví jsem vystudovala na jihlavské SUŠG, kam jsem se dostala vlastně omylem po nezdaru na České zemědělské akademii. Tady se odehrál asi můj nejzásadnější životní zlom (i  pro tátu, který po čase těžko snášel, že jeho foťák už vlastně jeho není).   Už v prváku jsem se nadchla pro focení natolik, že bylo rychle rozhodnuto o mém dalším směřování – stát se profesionální  fotografkou, která zaznamená vaši radosti, smích a nezapomenutelné momenty. Tenkrát můj naivní dětský sen, jak všichni říkali,  utvrdil i letní výlet do ZOO Lešná, kde shodou okolností probíhala fotosoutěž. Můj kamarád Michal se tenkrát vyjádřil celkem jasně:  „Tak to prostě vyhraješ a hotovo.“ Měsíc poté jsme se vydali do Lešné znovu, na vyhlášení vítězů a následnou vernisáž v prostorech zámku.  Z cca 600 zúčastněných moje fotka surikat skončila na 3. místě, což byl pro mě tenkrát velký impulz pro další snahu jít si za svým snem. A tak jsem tady, spolu se svým  6Dčkem – vaše Kača za foťákem. Jsem zde hlavně díky vám a toho si nepřestanu vážit. Mám za sebou dlouhou cestu a ještě delší před sebou – učení, úspěchy i  nezdary, dlouhé  nocí za monitorem. A  právě vy, mí  klienti, mě ženete v mé cestě dál.